ØPALOVÁNÍ ÅTULN.

Poslední adventní neděli jsme se naladili na pořádnou opalovačku. Ne, že by tomu počasí nasvědčovalo, ale bylo tomu tak. Opalovaní čeho??

Prken! Jedná se o ohoření povrchu dřeva na zuhelnatělou podobu. V té má totiž dřevo mnohem odolnější vlastnosti než bez úpravy a dle tradičních japonské metody shou sugi ban vydrží až 100let.

Trailer z očekávaného filmu Hoří mé prkénko uvidíte zde: https://www.facebook.com/atelier.hlavacek.cenek/videos/364485480993561/UzpfSTEyNTc0NTgwNDE6Vks6MzA5ODAwODA5NjMwOTAy/

Objednané smrkové prkna jsme již v pátek ráno převzali a dopravili do arélu Staré čistírny odpadních vod v Bubenči, která nám laskavě umožnila použít jejich zahradu jako zázemí.

Úkol zně jasně: 100 prken. 5 plamenometů. 1 ÅTULN-van. 6 litrů svařáku… Prověřili jsme zde poprvé naše skvělé kůlichy s logem útulen.

Seřídit hadičky, ventily. Utáhnout. Prostě ženská síla.

První pokusy o pálení nám trvaly mnohem déle, než jsme původně předpokládali. S postupem času jsme ale stále zlepšovali metody.

Co jsme se naučili? Není ventil, jako ventil. Skoro prázdná plynová bomba nejede. Bomby mrznou. Pak taky nejedou. Ohřej bombu, protřepat, nemíchat.

Makali jsme ve dne v noci…

Nejúčinnější se projevilo nejprve opálit hrany prken a následně je svázat do trojúhelníkového komínu, po kterém plamen rychle a efektivně stoupal.

Také děkujeme všem pomocníkům, kteří nás přišli za i mrazivého počasí podpořit!

 

Prkna jsme naložili na střechu aut a převezli do tajného skladu na FA ČVUT. Teď jsme na řadě my…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *